OBEJMUTÍ ZDARMA

Na blogu mojí kamárádky jsem dnes narazila na opravdu velmi inspirující příběh. Myslím, že krásně vystihuje to, po čem lidé hodně touží, ale často neví, jak k tomu dojít. Být jednoduše a prostě milován. Vím sama jaké to je, zůstat jako "kůl v plotě" a necítit blízkost někoho, kdo vás má rád a kdo vám to dá najevo. A na druhou stranu si velmi živě pamatuji (ač je to už nějakých 5 let stará událost) okamžik, kdy mě jeden člověk z upřímné lásky nezávazně objal. A nebyl to můj "přítel" ani manžel.... byl to prostě kamarád, kterého si velmi vážím a ačkoliv jsem ho už 4 roky neviděla, tak na tohle objetí asi nikdy nezapomenu. To bylo řádné FREE HUGS. :-)
Možná je to tak trochu za hranicemi přípustného chování na veřejnosti, ale .... jak napsala Petra "A kdo z nás někdy nepotřebuje obejmout.......?" ..... Tak se pojďte inspirovat. PESTRÝ BLOG - FREE HUGS

DOVOLENÁ V CHORVATSKU

Tenhle rok jsem se vydali na ostrov Rab v Chorvatsku. Možná to byl trochu omyl, protože cesta by opravdu velmi únavná. Potkali jsme dost ošklivé počasí, bouřky, mokro, zima.... Čekali jsem neskutečně dlouho na trajekt a tak jsem se zapřísáhli, že příště takovou blbost neuděláme, že bychom zase jeli na ostrov. Ubytování nás zpočátku taky moc nenadchlo, ale časem se všechno nějak usadilo a my si to náramě užili!

Mrkněte na fotečky. Jsou sice jen z mobilu, ale třeba se Vám budou líbit!

Tohle je městečko RAB, které bylo kousek od našeho letoviska (vzdušnou čarou):

...ale mořestálo za tu cestu:

Něco z celodenního výletu lodí:
Zátoka Závratnica: (Kdo jste viděli film Poklad na Stříbrném jezeře, tak ty krásné záběry na bledě zelené jezero mezi bílými skalami se natáčely právě tady):

Opouštíme Závratnicu - byl to moc krásný zážitek.A ještě jeden obrázek lodičky:

Nashledanou příště ..... krásné léto!

OLDŘICH KARÁSEK - FOTOGRAF

V pondělí jsem ve zprávách četla, že v Ugandě zemřel při autonehodě český občan. Dneska se dočtu, že to byl velmi dobrý český fotograf. Podívejte se na to, co fotil .... je to nádhera. Škoda, že už odešel. (odkaz na album)

Jedna fotka jako závdavek:

FERTILITY FRIEND

Dnes jsem úspěšně prošla testem na FertilityFiend.com´s charting course a dostala certifikát!

PAMPELIŠKA

Tahle fotečka myslím stojí za shlédnutí.

Fotila ji moje dobrá kamarádka Týna W.

Že je povedená!

KAPKY ROSY

Na webu jsem narazila na jednu nádhernou fotku. Nevím sice, kdo je autorem a doufám, že to autorovi nebude vadit její anonymní zveřejnění.

Je opravdu velmi povedená. No posuďte sami.

SÁRÍ? Jak ses k tomu prosím tě dostala?

Abych pravdu řekla, tak já to už ani přesně nevím. Prostě jsem jednou přemýšlela o něčem pěkném na sebe, co by nějak podtrhlo, že jsem žena a co by se mi líbilo a bylo pohodlné a taky se to líbilo mému manželovi a nějak jsem se dostala na web stránky, kde se mluvilo o sárí. Tak jsem se dívala a dívala a moje představivost pracovala a manžel nebyl proti a že mi jedno takové koupí. Po nějakém čase z toho sice sešlo, ale za další půl rok se to vyrojilo znovu a nakonec mi manžel jeden takový kus látky opravdu koupil. Vybral mi ho sám objednal přes internet aniž bych tušila co vlastně objednal. Když nám však zásilka přišla, nějak si s tím moc nevěděl rady. Přišla totiž obálka a v ní cosi barveného, složeného a tvrdého, co připomínalo spíš kus kartonu, než krásná lehoučká sárí, která jsem viděla na internetu. Nechal obálku v kuchyni a že prý mám na stole "dárek". Netvářil se moc povzbudivě. (Ani se mu nedivím :-)). Také jsem byla nejprve tak trochu zklamaná, ale narozdíl od něj jsem měla načteno, že je třeba bavlněné sárí nejprve několikrát vyprat aby se vůbec dalo nosit. Tak jsem se pustila do prani a máchání a praní a máchání a ....... Tuto činnost jsem musela opakovat několikrát. Po každém praní zůstala voda tak neskutečně obarvená, že jsem se bála, že moje nové sárí snad úplně ztratí svou barvu. Teprve asi po 5-tém vyprání, vymáchání, vysušení a vyžehlení jsem se mohla pokusit se do toho pruhu barevné látky zamotat.

Obléknout se vkusně do toho cca 6,5 metrů dlouhého kusu látky ale taky není zrovna jednoduchá záležitost. To jsem si vyzkoušela hned napoprvé, kdy jsem se motala a motala a snažila se dělat rovnoměrné sklady a nezapomenout mít sárí dobře zastrkané za spodničkou .... nějak jsem se do toho sice zamotala, výsledek však nebyl úplně k mé spokojenosti. Ale já se přeci nevzdám! Tak jsem to zkusila za pár dní znova, tentokrát vyzbrojena znalostmi z cizojazyčných web stránek, kde byly návody jak na to! Musím říct, že to bylo lepší a že to ocenil i můj manžel, který si mě pak, s radostí jemu vlastní, z toho sárí zase vymotal. :-)

Sárí (podotýkám, že bavlněné) se mi nakonec velmi zalíbilo a teď ho nosím jako domácí oděv. Dělám v něm téměř všechny domácí práce. Ač se to nezdá, když zvolím trochu jiný způsob oblékání (existuje jich více), tak mi nikde nevyčuhuje a nepřekáží a přitom je to velmi příjemné a volné oblečení. Jednu vadu má! Jak podotkla vtipně moje sousedka - "...asi se v tom blbě mejou schody!" Ale uznejte sami ..... v takovéhle nádheře se přeci schody nemejou .....





Jinak nezůstala jsem u jednoho sárí. Před 14-ti dny jsem si koupila ještě jedno. Krásné viskózové a citím se v něm opravdu jako princezna.